|
|
Multikulturní vzdělávání na středních školách
Koshkina, Yuliya
V této práci je podrobně rozebráno téma multikulturního vzdělávání na středních školách a jeho vztah k procesu integrace žáků z cizích zemí. Důraz bude kladen na to, jak lze vzdělávací procesy a aktivity přizpůsobit potřebám žáků různých kultur a jak lze zvýšit úroveň porozumění a tolerance mezi žáky. Další klíčovou otázkou zde popsanou, jsou charakteristiky osobností, které přispívají k úspěšnému procesu integrace mezi žáky různých kultur a jak lze tyto charakteristiky rozvíjet. Dále práce reflektuje, jaké jsou možnosti a limity pro rozvoj integračních schopností a jak lze tyto schopnosti rozvíjet prostřednictvím vzdělávacích aktivit a programů. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se zabývá legislativou, jazykovými a kulturními rozdíly. Rozebírá problematiku nárůstu počtu žáků-cizinců ve školách, podmínky jejich přijatí na středních školách a následujícího procesu výuky. Cílem praktické části bylo zjistit pomoc dat zjištěných z dotazníkového šetření, jak vidí žáci vztahy mezi sebou a žáky-cizinci a naopak, jak vnímají cizinci ostatní žáky. Snahou bylo zjistit, jak se realizuje integrace (inkluze) v praxi v současné střední škole.
|
|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
| |
|
| |
|
|
Výslovnostní rysy češtiny - dialektová analýza
Michlíková, Vendula ; Peterek, Nino (vedoucí práce) ; Korvas, Matěj (oponent)
Implementovali jsme nástroj Výrče:SW pro neasistovaný sběr zvukových nahrávek s nastavitelnými nahrávacími scénáři, které umožňují také analýzu vytvořených dat a zobrazování výsledků. S pomocí vytvořeného nástroje jsme sesbírali Výrče:Korpus, převážně čtený korpus o 2376 nahrávkách od 34 mluvčích v celkové délce 7 hodin. Součástí korpusu jsou také vyplněné dotazníky mluvčích pro přesné určení dialektologické příslušnosti a spolehlivosti. Dostatek mluvčích pro nářeční analýzu pochází ze středočeské oblasti nářečí a ze slezské oblasti nářečí. Na těchto dvou nejpočetnějších skupinách v korpusu jsme natrénovali jednoduchý monofonémový rozpoznávač nářeční oblastí založený na skrytých Markovovských modelech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
|
Regional languages in the French educational system
Pokorná, Monika ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální jazyky ve francouzském vzdělávacím systému je v úvodní části zaměřena na terminologii týkající se regionálních jazyků. Dále se tato práce soustředí na historii jazyků na území dnešní Francie od období dobývání Galie Římany, přes latinizaci této oblasti, až po demokratizaci regionálních jazyků Francie ve vztahu k francouzštině. Důležitou roli ve vývoji francouzského vzdělávání hrály školské zákony, které jsou podrobně diskutovány v textu. V následující části práce je věnována pozornost především současnému rozmístění regionálních jazyků ve Francii a jejich výuce na francouzských školách. Důraz je kladen zejména na čtyři nejvýznamnější regionální jazyky: baskičtinu, bretonštinu, katalánštinu a okcitánštinu. V rámci popisu této problematiky jsou rozpracovány též zákony, které umožnily výuku regionálních jazyků na školách ve Francii a podpořily zakládání institucí podporujících tyto jazyky. Závěrečná část této práce je zaměřena na výzkum současného stavu okcitánského jazyka v každodenním životě obyvatel města Nîmes na jihu Francie. Tento jazyk byl vybrán jako modelový příklad regionálního jazyku. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, za pomoci které bylo zjištěno, že okcitánština je stále živý regionální jazyk, přestože je používán výhradně starší generací....
|
|
|
Beleš, cviboch, trnčené koláč aneb jak se dříve hodovalo na Hané
Šimečková, Marta
Pro oblast Hané jsou typická moučná jídla, která se konzumovala jako každodenní pečivo, též byla připravována v rámci svátků a lidových obřadů. Článek představuje jednak příspěvek k poznání hanácké lidové kuchyně v dobách minulých, jednak jsou v něm výběrově analyzovány názvy pokrmů, zachycené v nářeční podobě, z hlediska jejich utvoření, původu či sémantické motivace.
|
|
|
Tvaroslovná kompetence žáků 1. stupně základní školy
Juričičová, Iveta ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Závěrečná práce zpracovává téma spisovné češtiny na 1. stupni základních škol. Teoretická práce se zabývá útvary českého národního jazyka, spisovnou češtinou a jejím vývojem, aktuálními jevy v současné češtině, obecnou češtinou, českými nářečími a sociolekty. Dále stručně popisuje vývoj výuky spisovného českého jazyka na školách a další možnosti učitelů. Také rozebírá z morfologického hlediska jednotlivé tvaroslovné změny následně zkoumané v praktické části. Empirická část je kvantitativní analýzou a komparací schopností žáků 1. stupně vybraných škol ve Středočeském kraji identifikovat nespisovný tvar a nahradit ho správným tvarem spisovným. Práce částečně ověřuje zvolené hypotézy a výsledky primárně porovnává s výsledky podobného výzkumu prováděném na 2. stupni základních škol.
|
|
|
Zpracování nářeční slovní zásoby v celonárodním slovníku
Ireinová, Martina
Slovník nářečí českého jazyka vznikající od roku 2011 v dialektologickém oddělení ÚJČ AV ČR. Tento slovník jako první v českém prostředí zpracovává lexikální zásobu všech dialektů českého národního jazyka. Slovníková hesla (s náslovím A–Č) jsou dostupná na internetových stránkách (https://sncj.ujc.cas.cz/). Materiálovou základnou je Archiv lidového jazyka, založený v roce 1952, v němž je uložen bohatý nářeční materiál. Nářeční slovník je propojen pomocí odkazů s výkladovými slovníky spisovné češtiny, s Českým jazykovým atlasem, se Slovníkem pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku a se Slovníkem pomístních jmen v Čechách.
|
host ::
RSS.